|
|
SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ RESORT KRÁLÍKY
Vosyková, Magdaléna ; Velehradská, Dagmar (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh hotelu v podhůří Králického Sněžníku pro 62 hostů. Součástí hotelu je restaurace, wellness centrum s bazénem, fitness centrum, herna, lyžárna, prodejna sportovního vybavení, půjčovna sportovního vybavení, 40 krytých parkovacích stání v suterénu, kolárna a kočárkárna. Tento nový objekt je osazen na okraji města Králíky, v místech územního rozvoje se sportovně rekreačním zaměřením. Koncept návrhu je založen zejména na interakci s budoucí lyžařskou sjezdovkou a pracuje s maximálním využitím kvalitního výhledu na sjezdovku a malebnou krajinu. Při řešení návrhu bylo dbáno, aby objekt dodržoval zásady návrhu pasivních staveb.
|
|
|
Aspekty vyhodnocení měření GNSS
Puchrik, Lukáš ; Kostelecký,, Jan (oponent) ; Kratochvíl,, Vlastimil (oponent) ; Hefty,, Ján (oponent) ; Švábenský, Otakar (vedoucí práce)
Práce se zabývá aspekty vyhodnocení měření GNSS, jež jsou v rámci práce aplikovány na detailní zpracování epochových měření GNSS z lokální geodynamické sítě Sněžník. Cílem autora je dosažení co nejkvalitnějších výsledků zpracování měření GNSS a na základě těchto výsledků zhodnocení geodynamiky masivu Králického Sněžníku. Dílčím cílem autora je určení hranice detekovatelnosti geodynamických pohybů z vyhodnocení epochových měření GNSS. V rámci práce jsou poprvé komplexně zpracována epochová měření GNSS ze sítě Sněžník z let 1997 až 2011 za použití kvalitnějších přepracovaných podpůrných produktů IGS Repro1 ve vědeckém SW pro zpracování měření GNSS Bernese GPS software verze 5.0. Práce porovnává výsledky dosažené absolutní a relativní metodou určení prostorové polohy z několika nastavení optimalizovaných pro řešenou síť Sněžník.
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Migoň, Piotr (oponent) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ RESORT KRÁLÍKY
Vosyková, Magdaléna ; Velehradská, Dagmar (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh hotelu v podhůří Králického Sněžníku pro 62 hostů. Součástí hotelu je restaurace, wellness centrum s bazénem, fitness centrum, herna, lyžárna, prodejna sportovního vybavení, půjčovna sportovního vybavení, 40 krytých parkovacích stání v suterénu, kolárna a kočárkárna. Tento nový objekt je osazen na okraji města Králíky, v místech územního rozvoje se sportovně rekreačním zaměřením. Koncept návrhu je založen zejména na interakci s budoucí lyžařskou sjezdovkou a pracuje s maximálním využitím kvalitního výhledu na sjezdovku a malebnou krajinu. Při řešení návrhu bylo dbáno, aby objekt dodržoval zásady návrhu pasivních staveb.
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních ekosystémů v oblasti Králického Sněžníku
Šmída, Jiří
Cílem této práce je hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu smrku ztepilého, buku lesního, javoru klene a jedle bělokoré v přestárlých porostech na výzkumných plochách v oblasti Králického Sněžníku od čtvrtého po devátý vegetační stupeň. Výsledkem práce jsou souhrnná data, která prokazují ekologické limity jednotlivých dřevin. Se stoupající nadmořskou výškou se zvyšuje počet vad a snižuje průměrná výška hodnocených stromů. Smrk ztepilý se vyskytuje ve všech vegetačních stupních s produkčním optimem od 4. do 6. LVS. Výška buku lesního je do 6. LVS zhruba 30 m. V 7. LVS, kde ho limituje krátká vegetační doba a drsnější klima, se dostává do podúrovně. Ekologické optimum javoru klene je v 5. LVS. Jedle bělokorá tvoří souvislé porosty pouze v bukovém lesním vegetačním stupni.
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Aspekty vyhodnocení měření GNSS
Puchrik, Lukáš ; Kostelecký,, Jan (oponent) ; Kratochvíl,, Vlastimil (oponent) ; Hefty,, Ján (oponent) ; Švábenský, Otakar (vedoucí práce)
Práce se zabývá aspekty vyhodnocení měření GNSS, jež jsou v rámci práce aplikovány na detailní zpracování epochových měření GNSS z lokální geodynamické sítě Sněžník. Cílem autora je dosažení co nejkvalitnějších výsledků zpracování měření GNSS a na základě těchto výsledků zhodnocení geodynamiky masivu Králického Sněžníku. Dílčím cílem autora je určení hranice detekovatelnosti geodynamických pohybů z vyhodnocení epochových měření GNSS. V rámci práce jsou poprvé komplexně zpracována epochová měření GNSS ze sítě Sněžník z let 1997 až 2011 za použití kvalitnějších přepracovaných podpůrných produktů IGS Repro1 ve vědeckém SW pro zpracování měření GNSS Bernese GPS software verze 5.0. Práce porovnává výsledky dosažené absolutní a relativní metodou určení prostorové polohy z několika nastavení optimalizovaných pro řešenou síť Sněžník.
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
|
host ::
RSS.